2. Fáze OFENZIVNÍ (1801-1829)

• dovršuje se jazykové obrození
• zapojují se vědci i básníci
• rozvoj odborného i básnického jazyka
• rozšiřování slovní zásoby – Jungmann
• vypracován 1. český národně-kulturní program
• využívá se lidová slovesnost
• propaguje se slovanská vzájemnost (Kollár, Čelakovský, Šafařík)
• víra v budoucnost národa

A) Vědecká literatura

Josef Jungmann (1773-1847)

• - básník, překladatel, jazykovědec
• - vystudoval filosofii v Praze
• - učil na gymnáziu v Praze a Litoměřicích
• - začínal jako básník, později se stal jazykovědcem a organizátorem

1. Jazykověda
- rozšířil slovní zásobu a vypracoval slovník

• - 5 dílů, celoživotní dílo, pracoval na něm 40 let, 120 000 slov
• - čerpal z literárních památek, z řeči lidu, lidové slovesnosti
• - z jiných slovanských jazyků (ruštiny – jablko, příroda; polštiny – závoj, chmura)
• - vytvářel i novotvary (čtverec, kyselina, rostlina, ozvěna), některé se neujaly
• - v jazykovědě kolem sebe shromáždil 2 školy – vědeckou a literární:
  • Jan Svatopluk Presl - botanik, Jan Evangelista Purkyně – fyziolog
  • Antonín Marek, Zdirad Polák

2. Časopisy a statě

• - stať, která bojuje proti poněmčování škol a úřadů
• - usiluje o zavedení češtiny do škol
• - pojednává o úrovni českého jazyka v 19. století
• - vzniká 1. vědecký časopis – Krok
• - snaha o vytvoření české encyklopedie

3. Literární teorie

• - učebnice literární teorie + čítanka
• - obsahuje texty od Husa až po současnost
• - určeno pro gymnázia

1816 - povoleno vyučování češtiny na gymnáziích

• - přehledné dějiny české literatury od nejstarších dob po současnost

4. Básnictví

• - 1. česká romance (optimistická lyricko-epická báseň kratšího rozsahu, radost ze života)

5. Překlady

• - mají velký význam, chtěl jimi dokázat, že i čeština dokáže vyjádřit i ty nejnáročnější myšlenky světové literatury
• - přeložil:
  • Chateaubraind - "Atala“ – z francouzštiny
  • John Milton - „Ztracený ráj“ – z angličtiny
  • J.W.Goethe - „Heřman a Dorota“ – z němčiny (Goethe)
  • „Slovo o pluku Igorově“ – z ruštiny

Pavel Josef Šafařík (1795-1861)

• - Slovák, ale psal česky
• - zakladatel slovanské archeologie

• - kniha o dějinách Slovanů

• - německy, považuje zde Slovany za 1 národ a slovanské jazyky za nářečí

• - zde jsou básně, které opěvují slovany a snaží se prohloubit slovanskou vzájemnost

• - vydáno anonymně, spoluautor – František Palacký, požaduje časoměrný verš

František Palacký (1798-1876)

• - historik, politik
• - zastánce austroslavismu (=názor, aby češi zůstali pod nadvládou Rakouska, ale měli větší práva)

• - 5 dílná kniha, začal ji psát německy, později česky
• - historie českého národa od nejstarších dob do roku 1526
• - nejvýše hodnotí dobu husitskou (spatřoval v ní vrchol dějin)
• - kniha má vysokou epickou kvalitu, vrcholné dílo dějepisectví

B) Umělecká literatura

Jan Kollár (1793-1852)

• - Slovák, který psal česky (neexistovala totiž spisovná slovenština)
• - evangelický kněz, studoval v Bratislavě a Jeně v Německu
• - stal se univerzitním profesorem slovanské slovanské archeologie ve Vídni
• - zabýval se studiem slovanských jazyků a literatury
• - v Jeně se seznámil s Fredericou Wilhelmínou Schmidtovou - ta ovlivnila velkou část jeho díla (ve svých dílech Mína)
• - vzal si ji po 16 leté známosti, dcera evangelického biskupa
• - zabývá se myšlenkou Panslavismu (=sjednocení všech Slovanů)
• - umírá ve Vídni, pochován v Praze na Olšanech

• - vystupuje zde Mína jako dcera bohyně Slávy (=symbol veškerého Slovanstva)
• - alegorie, myšlenka – Mína provází básníka po slovanských zemích = motiv putování (jako Komenský – Labyrint světa a ráj srdce, Alighieri – Božská komedie)
• - dílo vyšlo v Budíně, je rozděleno na předzpěvy a 5 zpěvů:
  • Sála – řeka v Německu
  • Labe
  • Dunaj
  • Lethé = slovanské nebe (zahrnuje všechny přátele Slovanů)
  • Acheron = slovanské peklo (zahrnuje všechny nepřátele Slovanů)
• - tématem předzpěvů je záhuba Polabských Slovanů a žal nad jejich zánikem (forma – elegie = žalozpěv nad zašlou slávou slovanstva)
• - objevuje se zde i víra v budoucnost Slovanů
• - podporuje Slovanskou vzájemnost a odsuzuje germanizaci
• - psáno časoměrným elegickým distichem = časomírou (střídání dlouhých a krátkých slabik)
• - 5 zpěvů – obsahuje 600 vlasteneckých a milostných znělek (sonetů)
• - rytmus – nejčastěji pětistopý jamb

• - obsahuje panslavistické myšlenky

sbíral lidové slovenské národní písně: „Národnie spievanky“

František Ladislav Čelakovský (1799-1852)

• - narodil se ve Starkonicích v rodině tesaře
• - vystudoval gymnázium a filosofickou fakultu
• - po studiích se stal vychovatelem, poté redaktorem pražských novin
• - působil jako profesor ve Vratislavi
• - zemřel v Praze

1) sběratel
- sbíral lidovou slovesnost, hlavně Slovanskou tvorbu

• - 3 svazky, veškeré jeho sesbírané písně

• - pořekadla a přísloví, kolem 15 000, chtěl tím dokázat bohatost slovanských jazyků

2) překladatel
- hlavně Goetha

3) básník
- vytvářel ohlasovou poezii (=tvorba v duchu lidové slovesnosti)

• - přetváří různé byliny (písně o činech bohatýrů)
• - úvodní báseň - „Bohatýr Muromec“
• - poslední báseň - „Ilja Volžanin“ - píše zde o minulosti bohatýrů
• - témata:
  • boj proti Tatarům "Rusové na Dunaji"
  • vítězství Napoleona - "Velká punichida"
  • zpracovává vězeňskou tématiku – báseň „Vězeň“ (kozák by raději zemřel, než žil v zajetí)
• - bajka - „Velký ptačí trh“
• - v této sbírce převažuje epika nad lyrikou, jsou zde ale i lyrické básně - „Dvě slovíčka“

• - zachycuje život českého lidu, nejsou zde písně hrdinské
• - vyjadřuje nenávist k útisku
• - básně:
  • milostné a lyrické - "Nevěrný milý"
  • alegorické - "Pocestný"
  • žertovní – „Veselá jízda“
  • sociální – „Vrchní z Kozlova“ - vyjadřuje nenávist k útisku
• 1. česká balada - „Toman a lesní panna“
• oslavné básně na husitské vojevůdce - „Prokop Holý“

Rukopisy(rukopisné padělky)

• obrozenci těžce nesli, že nemáme staré literární památky, a proto se postarali o to, že byly vydány padělky
• měly dokázat starobylost naší kultury a posílit národní sebevědomí
• i když to byly padělky, jsou cennými literárními díly 19. století
• inspirovali řadu českých umělců (Smetana, Mánes, Aleš)
• měly vzbuzovat dojem, že jsou ze 13. století

1817 - "Rukopis královédvorský"

• - byl označen za památku ze 13. století
• - 6 větších epických básní, 6 lyrických a 2 lyrickoepické
• - básně líčily nejstarší období českých dějin
• - „Záboj a Slavoj“ „Oldřich a Boleslav“

1818 - "Rukopis zelenohorský"

• - nalezen v Zelené hoře u Nepomuku
• - anonymně byl zaslán do národního muzea
• - označen za památku z 10. století
• - obsahoval část básně o staročeském sněmu kmetů a část básně „Libušin soud“ - spor dvou bratří Chrudoše a Šťálava o dědictví

- oba rukopisy byly přijaty s nadšením, jen Dobrovský měl podezření na padělky
- ale Šafaříkovi a Palackému se podařilo přesvědčit veřejnost o stáří rukopisů

Spory o rukopisy:

• - trvaly až do 80. let 19. století, kdy byla dokázána jejich nepravost:
  • T. G. Masarykem
  • Janem Gebauerem (jazykovědec)
  • Jaroslavem Vlčkem (historik)
• - dodali dostatek důkazů k vyvrácení pravosti (názory nevyskytující se ve středověku, popisové nepřesnosti,...)

Pravděpodobní autoři:
Václav Hanka (1791-1861)

• - knihovník a archivář českého muzea
• - jazykovědec, vynikající znalec staroslověnštiny a staročeštiny
• - také polštiny a ruštiny
• - připisuje se mu část lyrická

Josef Linda (1789-1834)

• - novinář a spisovatel
• - učinil 1. pokus obrozenecké prózy o historický román - „Záře nad pohanstvem“
• - připisuje se mu část epická