Jaroslav Seifert(1901-1986)

• narodil se v Praze na Žižkově
• nedostudoval gymnázium
• nikdy nedostal maturitu kvůli neomluveným hodinám a nevhodnému chování
• nakonec se stal žurnalistou a jako novinář pracoval v několika časopisech
• 1984 dostal Nobelovu cenu za celoživotní dílo
• 1929 byl vyloučen z KSČ (komunistické strany Československa) pro neshody s Gottwaldovským vedením
• po roce 1945 byl nucen se literárně odmlčet, jeho dílo vycházelo v exilu a samizdatu

Jeho dílo bylo rozděleno na 7 tvůrčích období:

• 1. V duchu proletářské poezie

  
  
  "Město v slzách"
  "Samá láska"
  • - ve verších se projevuje proletářské prostředí rodného Žižkova, soucit s chudými a představa světa bez bídy a nenávisti
  
  

• 2. V duchu poetismu

  
  
  "Na vlnách T.S.F."
  "Slavík zpívá špatně"
  "Poštovní holub"
  • - všímá si zde krásy života, krásy všedních věci a rozvinuta se zde Seifertova hravá lyrická obraznost
  
  

• 3. V duchu postpoetismu

  
  
  "Jablko z klína"
  "Ruce Venušiny"
  "Jaro s bohem"
  • - převažuje zde intimní poezie soustředěná na drobný detail, melancholicky zde vzpomíná na ztracený svět dětství a mládí
  • - koncem 30. let přichází období Mnichova a předokupační doba
  
  
  "Zhasněte světla"
  • - reaguje na Mnichovskou zradu a snaží se dát národu naději na budoucnost
  
  

• 4. Období okupace

  
  
  • - přiklání se k tématům, která mohla pozvednout český národ
  
  
  "Vějíř Boženy Němcové"
  • - popisuje zde tragiku jejího osudu a ukazuje, jaká byla bojovnice
  
  
  "Světlem oděná"
  
  
  "Kamenný most"
  • - zde oslavuje Prahu jako symbol krásy a slávy rodné země, aby pozvedl sebevědomí Čechů
  
  

• 5. Poválečné období

  
  
  "Přilba hlíny"
  • - zde jsou verše, kterými reaguje na osvobození a s kterými se loučí s prezidentem T.G. Masarykem a verše, kde vyznává lásku rodné zemi
  
  
  "Šel malíř chudě do světa"
  • - zde doprovází textem obrázky Mikoláše Alše a je inspirován českou krajinou
  
  
  "Chlapec a hvězdy"
  • - zde doprovází verši obrázky Josefa Lady
  
  
  "Píseň o Viktorce"
  • - ukazuje zde tragiku Viktorčina osudu v paralele s údělem Boženy Němcové
  
  
  "Maminka"
  • - tato sbírka je věnována básníkově matce, vzpomíná v ní na domov, dětství a vyplývá z ní opravdová synovská láska
  
  

• 6. 60. léta

  
  
  • - píše v nich reflexivní lyriku
  • - dochází ke změně - místo pravidelného verše využívá uvolněný nerýmovaný verš
  • - je zde patrný vliv existencionalismu
  • - vyplývá tu úzkost z totalitní moci
  
  
  "Koncert na ostrově"
  "Odlévání zvonů"
  "Halleyova kometa"
  
  

• 7. 70-80. léta

  
  
  • - publikuje v samizdatu a v exilu
  • - jsou to vzpomínky a životní bilance
  • - verše věnované přátelům, jeho láskám a Praze
  
  
  "Deštník z Piccadilly"
  "Morový sloup"
  
  - také v tomto období píše svou jedinou prózu:
  "Všechny krásy světa"
  • - kniha vzpomínek na své mládí a dětství