2. Fáze OFENZIVNÍ (1801-1829)


  • dovršuje se jazykové obrození
  • zapojují se vědci i básníci
  • rozvoj odborného i básnického jazyka
  • rozšiřování slovní zásoby – Jungmann
  • vypracován 1. český národně-kulturní program
  • využívá se lidová slovesnost
  • propaguje se slovanská vzájemnost (Kollár, Čelakovský, Šafařík)
  • víra v budoucnost národa

A) Vědecká literatura


Josef Jungmann (1773-1847)
  • - básník, překladatel, jazykovědec
  • - vystudoval filosofii v Praze
  • - učil na gymnáziu v Praze a Litoměřicích
  • - začínal jako básník, později se stal jazykovědcem a organizátorem

1. Jazykověda
- rozšířil slovní zásobu a vypracoval slovník
"Slovník česko-německý"
  • - 5 dílů, celoživotní dílo, pracoval na něm 40 let, 120 000 slov
  • - čerpal z literárních památek, z řeči lidu, lidové slovesnosti
  • - z jiných slovanských jazyků (ruštiny – jablko, příroda; polštiny – závoj, chmura)
  • - vytvářel i novotvary (čtverec, kyselina, rostlina, ozvěna), některé se neujaly
  • - v jazykovědě kolem sebe shromáždil 2 školy – vědeckou a literární:
    • Jan Svatopluk Presl - botanik, Jan Evangelista Purkyně – fyziolog
    • Antonín Marek, Zdirad Polák
2. Časopisy a statě
"Rozmlouvání o jazyku českém"
  • - stať, která bojuje proti poněmčování škol a úřadů
  • - usiluje o zavedení češtiny do škol
  • - pojednává o úrovni českého jazyka v 19. století
  • - vzniká 1. vědecký časopis – Krok
  • - snaha o vytvoření české encyklopedie
3. Literární teorie
"Slovesnost"
  • - učebnice literární teorie + čítanka
  • - obsahuje texty od Husa až po současnost
  • - určeno pro gymnázia
1816 - povoleno vyučování češtiny na gymnáziích

"Historie literatury české"
  • - přehledné dějiny české literatury od nejstarších dob po současnost

4. Básnictví
"Oldřich a Božena"
  • - 1. česká romance (optimistická lyricko-epická báseň kratšího rozsahu, radost ze života)

5. Překlady
  • - mají velký význam, chtěl jimi dokázat, že i čeština dokáže vyjádřit i ty nejnáročnější myšlenky světové literatury
  • - přeložil:
    • Chateaubraind - "Atala“ – z francouzštiny
    • John Milton - „Ztracený ráj“ – z angličtiny
    • J.W.Goethe - „Heřman a Dorota“ – z němčiny (Goethe)
    • „Slovo o pluku Igorově“ – z ruštiny

Pavel Josef Šafařík (1795-1861)
  • - Slovák, ale psal česky
  • - zakladatel slovanské archeologie

"Slovanské starožitnosti"
  • - kniha o dějinách Slovanů

"Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích"
  • - německy, považuje zde Slovany za 1 národ a slovanské jazyky za nářečí

"Tatranská múza s lýrou slovanskou"
  • - zde jsou básně, které opěvují slovany a snaží se prohloubit slovanskou vzájemnost

"Počátky českého básnictví, obzvláště prozodie"
  • - vydáno anonymně, spoluautor – František Palacký, požaduje časoměrný verš

František Palacký (1798-1876)
  • - historik, politik
  • - zastánce austroslavismu (=názor, aby češi zůstali pod nadvládou Rakouska, ale měli větší práva)

"Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě"
  • - 5 dílná kniha, začal ji psát německy, později česky
  • - historie českého národa od nejstarších dob do roku 1526
  • - nejvýše hodnotí dobu husitskou (spatřoval v ní vrchol dějin)
  • - kniha má vysokou epickou kvalitu, vrcholné dílo dějepisectví

B) Umělecká literatura


Jan Kollár (1793-1852)
  • - Slovák, který psal česky (neexistovala totiž spisovná slovenština)
  • - evangelický kněz, studoval v Bratislavě a Jeně v Německu
  • - stal se univerzitním profesorem slovanské slovanské archeologie ve Vídni
  • - zabýval se studiem slovanských jazyků a literatury
  • - v Jeně se seznámil s Fredericou Wilhelmínou Schmidtovou - ta ovlivnila velkou část jeho díla (ve svých dílech Mína)
  • - vzal si ji po 16 leté známosti, dcera evangelického biskupa
  • - zabývá se myšlenkou Panslavismu (=sjednocení všech Slovanů)
  • - umírá ve Vídni, pochován v Praze na Olšanech

"Slávy dcera"
  • - vystupuje zde Mína jako dcera bohyně Slávy (=symbol veškerého Slovanstva)
  • - alegorie, myšlenka – Mína provází básníka po slovanských zemích = motiv putování (jako Komenský – Labyrint světa a ráj srdce, Alighieri – Božská komedie)
  • - dílo vyšlo v Budíně, je rozděleno na předzpěvy a 5 zpěvů:
    • Sála – řeka v Německu
    • Labe
    • Dunaj
    • Lethé = slovanské nebe (zahrnuje všechny přátele Slovanů)
    • Acheron = slovanské peklo (zahrnuje všechny nepřátele Slovanů)
  • - tématem předzpěvů je záhuba Polabských Slovanů a žal nad jejich zánikem (forma – elegie = žalozpěv nad zašlou slávou slovanstva)
  • - objevuje se zde i víra v budoucnost Slovanů
  • - podporuje Slovanskou vzájemnost a odsuzuje germanizaci
  • - psáno časoměrným elegickým distichem = časomírou (střídání dlouhých a krátkých slabik)
  • - 5 zpěvů – obsahuje 600 vlasteneckých a milostných znělek (sonetů)
  • - rytmus – nejčastěji pětistopý jamb

"O literárnej vzájemnosti (mezi kmeny a nářečími slovanskými)"
  • - obsahuje panslavistické myšlenky

sbíral lidové slovenské národní písně: „Národnie spievanky“

František Ladislav Čelakovský (1799-1852)
  • - narodil se ve Starkonicích v rodině tesaře
  • - vystudoval gymnázium a filosofickou fakultu
  • - po studiích se stal vychovatelem, poté redaktorem pražských novin
  • - působil jako profesor ve Vratislavi
  • - zemřel v Praze

1) sběratel
- sbíral lidovou slovesnost, hlavně Slovanskou tvorbu
"Slovanské národní písně"
  • - 3 svazky, veškeré jeho sesbírané písně

"Mudrosloví národa slovanského v příslovích"
  • - pořekadla a přísloví, kolem 15 000, chtěl tím dokázat bohatost slovanských jazyků

2) překladatel
- hlavně Goetha

3) básník
- vytvářel ohlasovou poezii (=tvorba v duchu lidové slovesnosti)
"Ohlas písní ruských"
  • - přetváří různé byliny (písně o činech bohatýrů)
  • - úvodní báseň - „Bohatýr Muromec“
  • - poslední báseň - „Ilja Volžanin“ - píše zde o minulosti bohatýrů
  • - témata:
    • boj proti Tatarům "Rusové na Dunaji"
    • vítězství Napoleona - "Velká punichida"
    • zpracovává vězeňskou tématiku – báseň „Vězeň“ (kozák by raději zemřel, než žil v zajetí)
  • - bajka - „Velký ptačí trh“
  • - v této sbírce převažuje epika nad lyrikou, jsou zde ale i lyrické básně - „Dvě slovíčka“

"Ohlas písní českých"
  • - zachycuje život českého lidu, nejsou zde písně hrdinské
  • - vyjadřuje nenávist k útisku
  • - básně:
    • milostné a lyrické - "Nevěrný milý"
    • alegorické - "Pocestný"
    • žertovní – „Veselá jízda“
    • sociální – „Vrchní z Kozlova“ - vyjadřuje nenávist k útisku
  • 1. česká balada - „Toman a lesní panna“
  • oslavné básně na husitské vojevůdce - „Prokop Holý“

Rukopisy(rukopisné padělky)
  • obrozenci těžce nesli, že nemáme staré literární památky, a proto se postarali o to, že byly vydány padělky
  • měly dokázat starobylost naší kultury a posílit národní sebevědomí
  • i když to byly padělky, jsou cennými literárními díly 19. století
  • inspirovali řadu českých umělců (Smetana, Mánes, Aleš)
  • měly vzbuzovat dojem, že jsou ze 13. století

1817 - "Rukopis královédvorský"
  • - byl označen za památku ze 13. století
  • - 6 větších epických básní, 6 lyrických a 2 lyrickoepické
  • - básně líčily nejstarší období českých dějin
  • - „Záboj a Slavoj“ „Oldřich a Boleslav“

1818 - "Rukopis zelenohorský"
  • - nalezen v Zelené hoře u Nepomuku
  • - anonymně byl zaslán do národního muzea
  • - označen za památku z 10. století
  • - obsahoval část básně o staročeském sněmu kmetů a část básně „Libušin soud“ - spor dvou bratří Chrudoše a Šťálava o dědictví

- oba rukopisy byly přijaty s nadšením, jen Dobrovský měl podezření na padělky
- ale Šafaříkovi a Palackému se podařilo přesvědčit veřejnost o stáří rukopisů

Spory o rukopisy:
  • - trvaly až do 80. let 19. století, kdy byla dokázána jejich nepravost:
    • T. G. Masarykem
    • Janem Gebauerem (jazykovědec)
    • Jaroslavem Vlčkem (historik)
  • - dodali dostatek důkazů k vyvrácení pravosti (názory nevyskytující se ve středověku, popisové nepřesnosti,...)

Pravděpodobní autoři:
Václav Hanka (1791-1861)
  • - knihovník a archivář českého muzea
  • - jazykovědec, vynikající znalec staroslověnštiny a staročeštiny
  • - také polštiny a ruštiny
  • - připisuje se mu část lyrická

Josef Linda (1789-1834)
  • - novinář a spisovatel
  • - učinil 1. pokus obrozenecké prózy o historický román - „Záře nad pohanstvem“
  • - připisuje se mu část epická



Období


Kapitola


Statistika návštěv